Hedvábí - Materiál, který psal historii
Hedvábí je látka s hlubokou tradicí a noblesou. Ve svých počátcích bylo vyhrazeno výhradně čínskému císařskému dvoru. Později se stalo symbolem bohatství a vzácnosti - komoditou, za kterou se platilo zlatem. Vše začalo na asijském kontinentu, konkrétně ve starověké Číně.
Jak to celé začalo?
Na Isaaca Newtona spadlo jablko, aby pochopil gravitaci - s hedvábím to bylo jinak.
*ne tak docela*
Podle dávné legendy objevila hedvábí čínská císařovna Xi Lingshi, která žila přibližně kolem roku 3000 př. n. l. Jednoho dne popíjela čaj ve své zahradě, když jí do šálku spadl kokon bource. V kontaktu s horkým nápojem se začalo odvíjet jemné vlákno. Císařovna v něm spatřila potenciál a zahájila pozorování života bource morušového. Právě díky ní se stala výroba hedvábí řízeným a kultivovaným procesem.
Stejně jako u Isaaca pravdu se nejspíše nikdy nedozvíme, ale historie podpořená archeologickými nálezy z období 4000 a 3000 př. n. l. potvrzují, že hedvábí tehdy skutečně vznikalo a Číňané jej už zpracovávali do látek.
Přísně střežené tajemství
Čína si know-how zpracování hedvábí po staletí úzkostlivě chránila. Hedvábí bylo tak cenné, že se stalo hlavní komoditou tzv. Hedvábné stezky - obchodní trasy, která propojovala Asii s Evropou a Afrikou. Komukoliv, kdo by se pokusil vyvézt larvy bource morušového, hrozil trest smrti.
Změna nastala až v roce 552 n. l., kdy byzantský císař Justinián I. vyslal dva mnichy s tajným úkolem - propašovat larvy bourců zpět do Evropy. Mniši uspěli a odstartovali tím evropskou éru hedvábnictví.
Evropa: nový domov hedvábí
Centrem výroby se stala Itálie - města jako Benátky, Janov a Florencie byly známé jako hedvábné metropole. Také Španělsko, zejména Valencie, se zapsalo do dějin - zde se nachází i nejstarší burza s hedvábím.
Pozadu nezůstala ani Francie, konkrétně město Lyon, kde se během zlaté éry podílela na výrobě hedvábí až třetina obyvatel. Původní dílny lze ve městě navštívit dodnes.
Vzestup a pád